Cesta: Titulní stránka > Obecní úřad > Úřední deska
Komunikace a spoje
Celá
staletí byla Sázava spojena s okolními vesnicemi a městy pouze nevalnými
cestami, po nichž se putovalo pěšky nebo za použití koňských nebo volských
potahů. Stejným způsobem do Sázavy proniky ústní i písemné informace.
Nejvýznamnější
změnou této situace bylo vybudování jednokolejné železniční tratě mezi
tehdejším Německým Brodem a Žďárem. Ačkoli se první jednání o této stavební
akci konalo za předsednictví hraběte W. Mittrovského už 8. března 1868
v Brně, došlo k realizaci tohoto záměru až v letech
V záznamech
vekolosenické farní kroniky se o stavbě železnice píše: „V horní Sázavě nad
Pekelským dvorem čněla ze země jednolitá ohromná skála, která po mnoho měsíců
dynamitem byla odstřelována a výborný kámen používán ke stavbě tarasů, mostů a
až do Přibyslavi na železniční most byl vozen. Stavba rychle pokračovala. Zima
toho roku byla mírná, mohlo se pracovat. V Sázavě bylo mnoho dělnictva a
lidé po celou zimu měli výdělek. Velká Losenice žádala, aby zastávka
v Sázavě nesla jméno „Sázava – Velká Losenice“. Bylo jí vyhověno. Po celý
rok 1898 trvala stavba dráhy v Sázavě. Vedle Čechů tu pracovali hlavně
Vlaši, Chorvati a Poláci. Dva chorvatští dělníci v Sázavě zemřeli, jsou
pochováni na hřbitově ve Velké Losenici. Neštěstí se stalo při stavbě
v Sázavě jen jedno. Hynek Zikmund z Najdeku byl rozmačkán na náspu v dolní
Sázavě převrženým vozíkem. Při stavbě vypukla také stávka. Dělníci ze Sázavy se
při ní chovali celkem pokojně“.
Významnou
akcí sázavské obce byla stavba silnice od Velké Losenice kolem Pekelského dvora
k moravské hranici a později i silnice na hranici katastru nížkovského. Zřizování
této komunikace bylo časově i finančně velmi náročné. Trvalo od roku 1885 do
roku 1894. Sázavská obec na stavbu silnic v těchto letech vynaložila
11 160 zlatých. Majitelka tehdejšího polensko-přibyslavského panství na ni
přispěla částkou 1 800 zlatých.
Po krátkém
oddechu a finančním zotavení bylo v roce 1889 přikročeno ke stavbě silnice
k nádraží. Tentokrát zaplatila jednu tetinu železniční správa, druhou
třetinu přibyslavský správní okres a další sázavská obec. Celkové náklady
činily 1 858,27 rakouských korun.
Sázavě se
ale nepodařilo i přes veškeré žádosti a urgence získat do obce poštovní úřad.
Ten byl zřízen ve Velké Losenici a v Sázavě byla ustavena pouze tzv.
poštovna. Od 16. června 1913 zabezpečovala velkolosenická pošta dvakrát denně
přepravu poštovních zásilek na nádrží do Sázavy.
Ve Velké
Losenici však už 25. února 1881 bylo poprvé použito telegrafního spojení se
vzdálenějšími obcemi.