Znak obce
Obec Sázava (odkaz na titulní stránku)

Obec Sázava Oficiální web


Vyhledávání

 

Dnes

Datum: Dnes je 6. 1. 2021, Čas:  19:19:18, svátek má Tři králové

 

Hlavní nabídka - rozcestník

Přeskočit nabídku  

Cesta: Titulní stránka > Obecní úřad > Dokumenty obecního úřadu

 

Náboženské záležitosti

 

 
 

Náboženské záležitosti

 

Obec Sázava má lidi dvojího vyznání: katolíky a evangelíky. Katolíci vždycky spadali pod farnost velkolosenickou, děkanství polenské a po zřízení biskupství roku 1664 v Hradci králové, diecézi královehradeckou. Evangelíci si však mohli vlastní modlitebnu postavit až poté, kdy císař Josef II vydal dne 13. října 1781 toleranční patent. Ten umožnil některým církvím, které byly v patentu jmenovitě uvedené, zakládat náboženské sbory, stavět modlitebny a zřizovat vlastní hřbitovy i školy. Dále však trvala některá omezení. Jejich kostely nesměly mít např. věže ani zvony a vchod do nich nesměl vést přímo z ulice.

 

Katolická pospolitost

Po skončení třicetileté války byla velkolosenická farnost jakožto filiální, svěřena do péče farnosti polenské. Polenský děkan Čapek se jí však asi v roce 1695 vzdal pro přílišnou vzdálenost Polné od Velké Losenice.Poté byla velkolosenická farnost svěřena do péče farnosti přibyslavské. Ani to nebylo řešením trvalejším, neboť už o dva roky později (1697) Patřila velkolosenická farnost pod farnost borovskou.

Roku 1746 dal kníže Karel Maxmilián Dietrichstein opravit kostel ve Velké Losenici a osamostatnil jej. Prvním farářem zde byl Antonín Měřínský. Od toho roku se v každé vsi, která patřila pod velkolosenickou farnost, museli této farnosti odvádět předepsané desátky a další platby (platilo se např. na varhaníka).

Kostel ve Velké Losenici byl podle nedoložených zpráv postaven už ve 12. století. Zasvěcen byl sv. Jakubovi. V roce 1621 vyhořel i s částí obce, přičemž se roztavily jeho zvony. Neméně byla poškozena i přední část kostela. Ta je vybudována v gotickém slohu včetně oken a je zřejmě pozůstatkem původního starého kostelíka, který asi končil vchodem, kde se dnes nachází kamenný oblouk. Hlavní oltář současného kostela pochází z roku 1689. Kolem kostela byl až do roku 1901 v běžném užívání starý hřbitov. Dne 28. září uvedeného roku byl vysvěcen a otevřen hřbitov nový.

Pozoruhodným objektem, jež se nachází na západní straně kostela, je šestiboká renesanční kostnice z roku 1767. V ní jsou pietním způsobem uloženy ve dvou pilířích lidské kosti. Její model včetně interiéru je uložen v národopisném muzeu v Praze.

 

Evangelická pospolitost v Sázavě mohla otevřeně zahájit svoji činnost až po vydání tolerančního patentu (13. října 1781). Proto bylo nynější místo pro stavbu kostela vyměřeno 21.11.1784 a samotná stavba pak byla zahájena 15.7.1785. Iniciátory celé akce byli především František, Jan a Ondřej Špinarové. Špinarové ze mlýny čp. 16 věnovali také na stavbu kostela, zřízení hřbitova, kostnice a později školy a fary potřebné pozemky. Na zajišťování a přípravě stavby se však podíleli i další občané, např. Jan Stehno, Jan Pleva a další. Špinarové také získali pro stavbu kostela podporu polenské vrchnosti. Je pozoruhodné, že polenská vrchnost, jako projev svých sympatií s touto stavbou, věnovala a nechala zasadit blízko kostela 6 lip, z nichž zde jedna stojí dodnes.

Kostel v době své výstavby neměl věž ani zvony, protože to toleranční patent ještě nepřipouštěl. Věž mohla být postavena až poté, co císařský patent ze dne 8. dubna 1861 zrušil všechna omezení, která byla obsažena v tolerančním patentu, ale ke stavbě věže mohlo dojít až v roce 1885, neboť do té doby neměla sázavská evangelická obec dostatek finančních prostředků.

Fara, jakožto součást areálu kostela, hřbitova, evangelické školy a kostnice, byla postavena v roce 1844. I ona patří mezi pozoruhodné a historicky cenné objekty.

Při zkoumání historie sázavské evangelické komunity, e doposud nepodařilo přijatelným způsobem objasnit, proč právě v této obci tolik lidí projevilo svou evangelickou náboženskou orientaci. Něco podobného se v bývalém polensko- přibyslavském panství v takové míře nikde nevyskytlo.

V areálu kostela se také nachází hřbitov, který je místem posledního odpočinku pro evangelíky ze širokého okolí.

 
Zodpovídá: František Ledvinka
Vytvořeno / změněno: 29.10.2018 / 29.10.2018
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > O obci > Historie obce
 

Skrýt vyhledávací formulář «


 

Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém