Znak obce
Obec Sázava (odkaz na titulní stránku)

Obec Sázava Oficiální web


Vyhledávání

 

Dnes

Datum: Dnes je 6. 1. 2021, Čas:  19:05:08, svátek má Tři králové

 

Hlavní nabídka - rozcestník

Přeskočit nabídku  

Cesta: Titulní stránka > Obec > O obci > Informace pro turisty > Ubytování

 

Sázavské školy

 

 
 

Sázavské školy

 

Až do roku 1774 bylo v našich zemích vzdělávání dětí nepovinné. Bylo závislé na místních možnostech, postojích rodičů ke školení jejich potomků a zejména pak na tom, zda církevní instituce na úrovni měst a obcí vyvíjeli na tomto úseku náležitou aktivitu.

V roce 1774 poprvé projevil stát, jehož čele tehdy stála císařovna Marie Terezie, výraznější zájem o vzdělávání dětí. Byl přijat soubor nařízení, který je zkráceně nazýván tereziánským školním řádem. Jeho nejvýznamnějším ustanovením bylo uzákonění povinné šestileté školní docházky. Jakmile dítě bez rozdílu pohlaví dovršilo 6 roků, mělo začít chodit do školy, a to až do dosažení 12. roku svého věku. V roce 1781 císař Josef II. uvedený řád novelizoval a na základě prvních zkušeností s jeho uplatňováním, zpřesnil řadu jeho ustanovení. Mimo jiné nařídil, že škola musí být zřízena všude tam, kde v obvodu na půl hodiny chůze je 90 – 100 dítek ve věku 6 – 12 let.

Uzákonění povinné školní docházky však ani zdaleka neznamenalo, že v celé říši bude ihned zahájeno vyučování. K tomu docházelo mnohem později. Nebyl k dispozici školní budovy a zejména kvalifikovaní učitelé. Ke zřizování škol byla Tereziánským školním řádem tlačena vrchnost, zatímco výchovná stránka vzdělávání dětí byla svěřována církevním farnostem. V mnoha obcích se začalo vyučovat i bez náležitého zabezpečení. Učilo se v prostornějších staveních a mnozí učitelé neměli potřebné vzdělání. Často byli vysloužilí vojáci, kteří uměli sotva číst a psát. Takovým školám se tehdy říkalo pokoutní.

V Sázavě byla dlouhá léta, fakticky až do roku 1910, mnohem složitější situace než jinde. Bylo tomu tak proto, že od roku 1781, kdy vešel v platnost toleranční patent Josefa II, byla zdejší obec domovem občanů dvojí víry a příslušnosti ke dvěma církvím, kromě obyvatel, kteří nadále setrvávali v římskokatolické církve, se zde vytvořila komunita lidí, kteří se stali evangelíky. To se zcela logicky promítlo i do sázavského školního uspořádání. Právo založit a spravovat školu neměla od vydání tolerančního patentu ze dne 13.10.1781 ale pouze církev římskokatolická, nýbrž i církev evangelická. A ta byla v závěru 18. století aktivnější než farnost velkolosenická, která mělo právo zřídit si svoji školu ve Velké Losenici a případně její expozituru (pobočku) v Sázavě. Z těchto důvodů je účelné sledovat vývoj jedné i druhé školy samostatně.

 

Evangelická škola v Sázavě nemohla vzniknout dříve, než po vydání tolerančního patentu Josefa II. Ten připouštěl, aby evangelíci a některé další vyjmenované církve, mohly nejen stavět modlitebny, ale také zřizovat vlastní školy v souladu s Tereziánským školním řádem.

Sázavská evangelická komunita si nejdříve postavila v roce 1785 modlitebnu a v roce 1789 získala z Proseče evangelického učitele Františka Svobodu, který po svém příchodu ihned začal vyučovat děti evangelíků. V té době však docházeli na vyučování i děti katolíků, neboť v obci jiná škola nebyla. Škola však ještě neměla vlastní budovu. Vyučovalo se proto v různých prostornějších domech zdejších evangelíků.

Evangelická školní budova byla postavena díky aktivitě celé komunity už v roce 1790 s povolením c.k. krajského soudu v Čáslavi. Největší zásluhu na tom měli bratři Špinarové Jan a Ondřej. Špinarové z čp. 16 dokonce věnovali na stavbu modlitebny, hřbitova a školy část svých pozemků. Náklady na stavbu školy byly z části uhrazeny majitele panství a zbytek poskytli sázavští evangelíci. Škola byla postavena poblíž kostela a měla podobu prosté venkovské chalupy. Budova stojí dodnes a má původní čp. 19. V roce 1848 navštěvovalo tuto školu 14 dětí, v roce 1868 32 a roku 1910 26. Škola však v závěru 19. století už neodpovídala náročnějším úředním předpisům. Proto byla v roce 1894 přebudována. Ve škole bylo vyučováno čtení, krasopisu, počítání, náboženství, dobré výslovnosti a psaní podle diktátu.

Po plném všech škol do péče státu mohla být v roce 1910 sázavská evangelická škola zrušena a její žáci byli začleněni do jednotné státní školy.

 

Katolická škola v Sázavě vznikla až 36 let po vybudování školy evangelické, a proto zpočátku děti z katolických rodin navštěvovaly školu evangelickou. Později chodily do katolické školy do Velké Losenice. V zimním období byla docházka do této školy velmi obtížná a nebezpečná. Proto velkolosenický farář dovolil, aby katolické děti v Sázavě vyučoval sázavský kadlec František Wasserbauer, který však neměl pro tuto činnost náležitou kvalifikaci. Navíc v důsledku tohoto řešení museli katoličtí rodičové dávat odměnu za vyučování svých dětí nejen velkolosenickému učiteli Karlu Taulovi, ale také Františku Wasserbauerovi v Sázavě. Požadovali proto, aby byla v Sázavě zřízena expozitura (pobočka) velkolosenické školy s jedním učitelem. K tomu došlo až v roce 1826.

Až do roku 1870 patřila katolická škola k panství a vikariátu polenskému a farnost velkolosenickou. Nejprve se vyučovalo v domě č. 27, který byl majetkem Václava Morkuse. Zde probíhala výuka pouze 2 roky. Od roku 1828 se učilo v objektech Pekelského dvora. Majetník však školu po 7 letech vypověděl, což přinutilo obec ke stavbě školy v horní Sázavě. Polenská vrchnost dala na stavbu veškeré stavební dříví a zaplatila polovinu nákladů na ostatní stavební materiál, což činilo 108 zlatých. Stavbu uskutečnili zdejší občané vlastními silami a bez nároku na odměnu za práci. Od roku 1834 již probíhalo vyučování v nové školní budově, která měla čp. 61. Stavba však byla definitivě dokončena až v roce 1837. Učitel proto musel několik roků bydlet ve školní třídě, než mu byla při škole zřízena samostatná světnice.

Říšským zákonem č. 62 ze dne 14. května 1869 byla prodloužena povinná školní docházka ze 6 na 8 roků. Tím došlo k nárůstu počtu dětí školou povinných. Nezbylo tedy nic jiného, než původní učebnu z roku 1834 rozšířit. V roce 1878 byla tedy za 759 zlatých přestavěna tak, že měla dvojnásobnou plochu. Citovaným říšským zákonem č. 6+2 bylo všechno vychování a vyučování mládeže podřízeno státu. Církvím nebo náboženským společnostem bylo ponecháno pouze právo vyučovat svému náboženství, přičemž neměly oprávnění k ovlivňování výuky v ostatních vyučovacích předmětech.

Při založení katolické školy v roce 1826 se občané tohoto vyznání uvolili dávat učiteli k dispozici 3 míry polí, 2 míry luk a kromě dalších naturálií mu poskytovali roční plat ve výši 71 zlatých. Škola měla dostávat od obce 7 sáhů dříví na topení. Občané se současně rozhodli, že budou školu vlastními silami bezplatně bílit a čistit.

V roce 1836 mělo podle tehdy platných předpisů navštěvovat školu 43dětí. V dalších letech tento počet kolísal od 34 do 45 žáků. Knihovna při škole byla založena až v roce 1878. Po prodloužení povinné školní docházky na 8 let bylo zřejmé, že se bude muset v blízké době postavit nová školní budova, neboť ta z roku 1834 už z mnoha důvodů nevyhovovala. Proto byla v letech 1894 a 1895 stavěna nová škola v dolní Sázavě. Celkový náklad činil 6524,39 zlatých. Obec dostala na stavbu zemskou subvenci 1000 zlatých. Zbytek byl získán prodejem staré školy a daňovými přirážkami v letech 1895 a 1896.  

Docházka dětí do školy kolísala nejen v závislosti na počasí, ale hlavně na postupu zemědělských prací. S dětmi se tehdy počítalo jako s pracovní silou. Školní úřady v roce 1843 stanovily, že „školní prázdniny začínají 10. a končí 31. srpna, kdy žně v kraji zdejším jsou skončeny a druhé období prázdnin trvá od 1. do 15. října, na kterýžto čas připadá dobývání bramborů“. Dvouměsíční prázdniny v jednom časovém celku byly zavedeny až v roce 1906, a to od 1. srpna do 30. září.

Po zrušení evangelické školy v roce 1910 byly jednotná a jediná státní škola v Sázavě od 15. listopadu téhož roku rozšířena o jednu třídu.

 

 
Zodpovídá: František Ledvinka
Vytvořeno / změněno: 30.10.2018 / 30.10.2018
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > O obci > Historie obce
 

Skrýt vyhledávací formulář «


 

Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém